Želvovinovou Mindu jsme přijaly od paní ze Šardic, která se stěhovala do podnájmu a nemohla si ji nechat. 12.1.2012 byla umístěna do rodiny se třemi kočkami do domku se zahrádkou v Žeravicích.

Pro bílomourka Sečma jsme jely 7.9.2012 do Moravské Nové Vsi poté, co nám zavolala paní, že se tam Sečmo přitoulal a má nateklou tlamičku. Na veterině mu doktorka ránu rozřízla a vytekly z ní cca 2 dcl hnisu. Po karanténě jsme jej pustily mezi ostatní kočky a hned se projevil jako neuvěřitelně milý, mazlivý kocour. Nejdříve se trochu bál, ale potom se osmělil, prošel bytem plným cizích koček a lehl si na balkoně. Bez jediného zasyčení... Ostatních koček se spíše bojí, zato lidi vyloženě miluje, na svém člověku bude hodně závislý. 24.9.2012 byl Sečmo umístěn k Mindě. 20.7.2015 - Sečmo odešel do kočičího nebe, viz zprávy níže.
22.8.2013 - Dnes byla k Mini a Oliverovi umístěna do dočasné péče Sobinka.
Filip se k nám dostal od pána, který si ho vzal jako kotě, do domku, ke své babičce. Kocourek byl velmi temperamentní, potřeboval kamaráda, nudil se. My jsme pánovi nabídli výměnu, protože jsme věděly, že k babičce se hodí lépe starší klidná kočka - naše Sobinka :-). 11.10.2013 putoval Filip místo Sobinky k Mimi a Oliverovi do Žeravic.

Fotky Mindy z jejího pobytu u nás najdete zde.

Fotky Sečma z pobytu u nás a fotky ze společného domova všech zde.

Děkujeme Janě Bartuškové a Michalovi Adamopulosovi, kteří Sečma během jeho pobytu u nás podporovali formou adopce na dálku.

Kočka, kastrovaná, nar. 2009

Mendy je želvovinová kočka, která přebývala asi rok u penzionu pro seniory. Mendy nemá ráda druhé kočky, ale je obrovský mazel. Je klidná, milá mazlivka:-).  3.4.2013 byla Mendy umístěna jako jedináček do domku se zahrádkou do Hodonína. 22.4.2014 byla Mendy po roce do útulku vrácena, údajně ze zdravotních důvodů majitelky. 7.7.2014. Mendy je v depozitu velice nešťastná a naléhavě potřebuje nový domov! 7.12.2014 našla domov v Žeravicích, v domku se zahradou u našich bývalých svěřenců. 18.5.2016 - Mendy odešla do kočičího nebe, viz zprávy níže.

Fotky Mendy najdete zde.

Mendy byla adoptována na dálku - její adoptivní rodinou byla paní Renata Žaludová s kocourkem Frankem a kočičkou Sally. Děkujeme!!

Kocour, kastrovaný, nar. 10/2014

Koudy je krásný mourovatý kocourek, který byl jako kotě nalezen v kartonové krabici u starého Kauflandu v Hodoníně spolu se svými sourozenci - Pružinkou, Barnabášem a Zoe. Koudy je mladý kocourek, rošťák, veselý, hravý a pokud hledáte mazllíka, většího nenajdete - u všeho vám bude asistovat, mazlit se a vrnět. 20.7.2015 Koudy byl umístěn ke kočičí partě do domku v Žeravicích. 22.5.2019 - Koudy odešel do kočičího nebe, viz zprávy níže.

Další fotky zde.

Koudy byl adoptován na dálku - jeho adoptivní rodinou byli Petra, Anton a kocour Matýsek. Děkujeme!

Kočka, kastrovaná, nar. 4/2015

Popelka je černá kočička, kterou někdo vyhodil z auta před obchodem ve Strážnici. Je to hodná a mazlivá kočička, ale velkého množství koček se moc bojí a proto by nový domov potřebovala co nejdříve. Popelka má pouze půl ocásku, co jí stalo, to nevíme, ale ocásek jí brzy zaroste a nic to nevadí, je moc pěkná. 14.6.2016 byla Popelka umístěna do Velešovic, do bytu ke dvěma pejskům a kocourovi. Popelka byla vrácena zpět, více zde. 18.9.2016 Popelka zůstane u kočičí party v Žeravicích a dočasná péče se změnila na trvalý domov, moc paní Jarmile děkujeme!

Popelka byla adoptována na dálku - její adoptivní rodinou byla Pavla Mihalová s kocourem Matějem. Děkujeme!


Kočka, kastrovaná, nar. 6/2016
Umístění:
depozitum Hodonín II.

Elenka spolu s Edíkem byli nalezeni v zahradě nemocnice v Hodoníně. Jsou nemocní a podvyživení. Doufáme, že to zvládnou. 2.8.2016 - Elenka s Edíkem se mají čile k světu, přibrali a rádi by do nového domova spolu. 26.11.2016 - U Edíka byla diagnostikována FIP a byl uspán. Je nám to Edíku moc líto. 12.4.2017 Elenka byla umístěna ke kočičí partě do domku v Žeravicích.

Další fotky zde.

Elenka byla adoptovaná na dálku - její adoptivní rodinou byla Monika Sopuchová a kočičáci Jiřinka, Roneček, Rozárka, Mikeš a pejsek Barunka. Děkujeme!
 

Kočka, kastrovaná, nar. 8/2017
Umístění:
depozitum Mikulčice

4.6.2018 - Do našeho depozita v Mikulčicích jsme dnes přijali tuto bílou kočičku. Pohybovala se už několik dní v okolí naší voliéry v Moravské Nové Vsi, špinavá, unavená a hladová. Dostala jméno Jituška. 28.6.2018 - Jituška je odrostlé kotě, věkem i povahou. Velké kočky moc nemusí, ale miluje koťata se kterými si i ráda hraje a dovádí. Je mazlivá a ráda se k vám přitulí i  v posteli. 15.9.2018 - Jituška odjela z Kyjova do nového domova, do Žeravic, kde na ni čeká kočičí parta. 10.3.2020 - Jituška odešla do kočičího nebe, viz zprávy níže.

Další fotky zde.

Jituška byla adoptována na dálku - její adoptivní rodinou byla Jarmila Poizlová s kočičáky, která nakonec dala Jitušce i domov. Děkujeme!

Kočka, kastrovaná, nar. 3/2019
Umístění:
došasná péče Žeravice
17.10.2019 - Paní Jarka dala domov už několika našim kočkám, ale před časem našla v lese zuboženou kočičku: "Lesy jsme našli v lese u Hodonína, opuštěnou a na kost vyhublou. Po týdnu u nás (kdy jen spala a jedla) se z ni vyklubala chytrá, nebojácná a mazlivá kočička s nádherně stříbrným kožíškem. Zpočátku na ostatní kočky vrčela, teď už je jen ostražitě sleduje a rychle si zvyká. Je moc vděčná za teplo domova a plnou misku masa. Když se k nám dostala, mohli jsme ji spočítat všechny kosti v tele, ale každým dnem vypadá zdravěji a získává víc energie, brzy z ni bude krásná kočičí slečna. Rádi jí poskytneme dočasnou péči, ale je nás čím dál tím víc a určitě pro ni bude vhodnější trvalý domov, kde bude víc času na mazlení, které Lesy zbožňuje." Lesy čeká kastrace, očkování - zůstane v dočasné péči, dokud nenajde nový domov. 27.11.2019 - Lesy hledá domov v domku se zahrádkou, s kočičími kamarády, pejsek nevadí. 10.3.2020 - Lesy už domov nehledá, dočasná péče v Žeravicích u kočičích kamarádů se jí stala domovem trvalým.

Další fotky zde.

Lesy byla adoptována na dálku - krmivo jí hradila Jarmila Poizlová, která nakonec dala Lesy i domov. Děkujeme!

Kocour, kastrovaný, nar. 4/2020
Umístění:
depozitum Hodonín II. 4.7.2020 - Dnes jsme přijali další 3 měsíční kotě, které v Hodoníně přebíhalo frekventovanou silnici. Je to kocourek, vystrašený, vyhladovělý ... Je umístěn do karantény. 5.10.2020 - Gideon má FIP. 29.3.2021 - Gideon úspěšně prodělal léčbu FIP a může do nového domova. Je to krásný kocourek s mramorovanou kresbou, jeho celodenní náplní je prohánění a hrátky s ostatními kočkami, proto v novém domově nemůže být sám, potřebuje podobně starého kamaráda. Je opatrnější, k cizím nedůvěřivý, nevhodný k dětem. 28.10.2022 - Gideon a Kitty odjeli do nového domova, do Žeravic, kde na ně čeká kočičí parta.

Další fotky zde.

Gideon byl adoptován na dálku -  na krmivo mu přispívala Simona Jedlová, kočička Kačenka, kocourek Zrzek a pejsek Bárny. Děkujeme!

Gideon byl adoptován na dálku - na veterinární péči a další náklady spojené s pobytem v depozitu přispívala Kateřina Povýšilová, Milutín Kubík a kočička Lotty.  Děkujeme!

Kočka, kastrovaná, nar. 4/2020
Umístění:
depozitum Hodonín II.

25.9.2020 - Kotě, 5 měsíců bylo nalezeno u školy na Vančurově ulici v Hodoníně, přinesly ho děti. Je to kočička a dostala jméno Kitty, je umístěna do karantény. 22.6.2021 - Kitty je krásná, pohodová a velice chytrá kočka. Moc rada se mazlí a chová, je velice přátelská k lidem i kočkám a vhodná k dětem. 28.10.2022 - Gideon a Kitty odjeli do nového domova, do Žeravic, kde na ně čeká kočičí parta.

Další fotky zde.

Kittty byla adoptována na dálku - na krmivo jí přispívali Drahoš, Edita, Editka, Natálka, Nikolka, kocour Chulio, Hermelínek a Murošek, kočička Mája a pes Dášenka. Děkujeme!

Kitty byla adoptována na dálku - na veterinární péči a další náklady spojené s pobytem  v našem depozitu jí přispíval Jan Kocman a kočička Galina. Děkujeme!

Z nového domova máme tyto zprávy:

19.1.2012
Dobrý večer,
chci Vám napsat pár řádků o Mindě... Teď jí říkáme Minuška, zkráceně Mini (je proti našim kočkám mini). Je moc hodná a přítulná. Chodí spíš za mnou než za maminkou... ta ji pořád chce nosit, tahá ji za nohy nebo hladí na nesprávných místech... Už vím, že Minuška nemá ráda tahání za zadní nohy nebo hlazení na bříšku.
Jak si sednu k televizi, už ji mám na sobě a moc ráda běhá nahoru a dolů po schodech a chce se honit. S oblibou sedí na okně a sleduje, co se venku děje. Chtěli jsme ji seznámit s našimi ostatními obyvateli... s nejstarší Betynkou si moc nepadly do oka, to bude chtít víc času. Teď se seznamuje s Ájou, vypadají v pohodě... potom bude na řadě Oskar...
Moc Vám ještě jednou děkuji za Minušku,jsem moc ráda,že ji mám... byla to láska na první pohled a myslím,že i ona je tu spokojená. Budu se snažit Vám co nejdřív poslat fotky.
Moc Vás zdravím.

O něco později...

Dnes se Minuška seznámila s Eny, to je naše starší fenka z útulku, je moc hodná... Kočičku oblízla a pořád kolem ní chodila, bylo to úžasné. Minduška se projevuje jako srandistka... doběhne trapem do pokoje, podívá se po nás a zase rychle pryč... schová se za rohem a čeká jestli ji půjdem hledat, když jdu, tak dva kroky od ní a už zase prchá a přitom velice srandovně mrnčí... ráno,když vstávám mě čeká u dveří ložnice.
Ty granule, co mám od Vás, bych si zase příště ráda vzala,nemáte zkušenosti i s granulemi pro pejsky?
Moc zdravím Vás i všechny Vaše svěřenkyně!

24.9.2012
Tak jsme vybrali pro Sečma jméno Oliver.Na začátku jsme ho hledaly s baterkou ve všech kočičích skrýších a jen díky cvičení jsme se za ním dostaly až do toho nejvzdálenějšího kouta. Zatím je vystrašený,ale už se došel pomazlit. Má ostré drápky, které jsou cítit i přes oblečení. Jednu chvíli byl nějak nervózní a až se zastavil, udělal "neštěstí" na koberci...ještě,že octová voda vůni přerazila. Možná ze stresu (tolik najednou změn) dostal průjem. Uvidíme,jak přečká první noc...

26.9.2012
Po dvou dnech můžu spokojeně prohlásit, že se Oliverovi u nás líbí. Sice má nejradši úkryt za válendou, ale stačí na něj chvilku volat a čekat s plnou miskou. Nejdřív se jen ozve tiché zakňourání, potom hlasitější a nakonec mňouká tak nahlas, jako kdyby byl křížený se lvem. Pořád hladný, pořád čekající na mazlení.. .tak se při drbkání rozčertil, že mám ruku rozškrábanou... nečekala jsem takovou hravost:, nakonec usnul s předením, které připomínalo motor startujícího auta, přitulený ke mně. Z druhých koček má zatím strach, když se na něj Mini přišla podívat, radši se schoval za svou oblíbenou válendu...Už se těším, až tu zdomácní a bude moct jít ven, je to živel, který bude opravdu šťastný ve velkém výběhu.

30.8.2013
Dobrý den, posílám fotky svěřenců Mini a Olivera a taky Sobinky jak se seznamuje s Mini :) Čtvrtá kočka je naše Ája a pejsek Eny. Sobinka už není tak plachá, klube se z ní velký mazel a hlavně zvědavec :)

15.10.2013
Zdravíme do Hodonína všechny kočičky a jejich dobré víly :-)
Filípek se opravdu povedl,je to krásný rošťák, který chvilku neposedí. První dva dny vůbec nejedl, neviděli jsme ho pít, ani jít na záchůdek, až třetí den zbaštil pár koleček salámu a vrhl se na bílý jogurt. Potom se už pustil do toho správného kočičího jídla a chutná mu...
Lákají ho otevřené dveře, zatím se bojí, já ale taky...aby neutekl. Pomalu ho seznamujeme s ostatními. Ája před ním utekla, Mini ho usměrnila tlapkou a Oliver jemně vrčel, myslím, aby dal tomu puberťákovi najevo, kdo je starší :-). Psů se Filípek zatím bojí, ale když seděli v klidu, tak přestal syčet a zvědavě je sledoval. Večer u televize za mnou došel, nejdřív ležel vedle mě, ale pak se pomalounku sunul na klín, až skončil u mě za krkem, hlavou v mojich vlasech a předl ostošest...
Všechno chce svůj čas a myslím, že s Oliverem si časem hezky vyhrají, Filípek totiž potřebuje kamaráda k sobě a Oliverovi hrátky se našim kočičím holkám nelíbí. Tak teda máme dva kluky a dvě holky...
Pořád vzpomínáme na Sabinku, i když u nás dlouho nebyla, je po ní smutno. Snad jen Mini so oddechla, byla chuderka moc pronásledovaná, když si Sabinka hlídala svoje teploučko.
Takže výměna Sabinky a Filipa se povedla, jsem za všechny moc ráda :-)

19.10.2013
Zdravíme do Hodonína všechny kočičky a jejich dobré víly :-)
Filípek se opravdu povedl,je to krásný rošťák, který chvilku neposedí. První dva dny vůbec nejedl, neviděli jsme ho pít, ani jít na záchůdek, až třetí den zbaštil pár koleček salámu a vrhl se na bílý jogurt. Potom se už pustil do toho správného kočičího jídla a chutná mu...
Lákají ho otevřené dveře, zatím se bojí, já ale taky...aby neutekl. Pomalu ho seznamujeme s ostatními. Ája před ním utekla, Mini ho usměrnila tlapkou a Oliver jemně vrčel, myslím, aby dal tomu puberťákovi najevo, kdo je starší :-). Psů se Filípek zatím bojí, ale když seděli v klidu, tak přestal syčet a zvědavě je sledoval. Večer u televize za mnou došel, nejdřív ležel vedle mě, ale pak se pomalounku sunul na klín, až skončil u mě za krkem, hlavou v mojich vlasech a předl ostošest...
Všechno chce svůj čas a myslím, že s Oliverem si časem hezky vyhrají, Filípek totiž potřebuje kamaráda k sobě a Oliverovi hrátky se našim kočičím holkám nelíbí. Tak teda máme dva kluky a dvě holky...
Pořád vzpomínáme na Sabinku, i když u nás dlouho nebyla, je po ní smutno. Snad jen Mini so oddechla, byla chuderka moc pronásledovaná, když si Sabinka hlídala svoje teploučko.
Takže výměna Sabinky a Filipa se povedla, jsem za všechny moc ráda :-) 

4.5.2014
Oliver (Sečmo u Vás) je dost baculatý, chutná mu :) i když je trochu plachý (před cizími lidmi utíká, ale to je asi spíš dobře, aspoň mu nikdo neublíží) přiběhne hned, jak nás zahlédne a motá se u nohou, dokud se s ním někdo nezačne mazlit. Rozumí si s Filipem, rezavým kocourkem, neustále si hrají. Filip je slinta, jakmile ho vezmete do náruče, začne vrnět a oslintá člověka, kde se jen dá. :) Mína si s nimi nehraje, má radši lidi než kočky. Na rozdíl od Oliho a Flipa má radši válení se v posteli a na gauči s námi. Když si myslí, že v domě nikdo není, začne zběsile běhat za hlasitého mňoukání po celém domě, jakmile někoho najde, má hroznou radost a už se od něj nehne. :) Spolu s Oliverem je na fotce naše fenka Nela. Zajíčka u Míny ulovila nejspíš Ája (kočka) a Míně se moc líbil, hlídala si ho a starala se o něj, ale spíše si myslíme, že ho plánovala jako svůj další chod. :)  Přeji příjemný zbytek dne.

7.12.2014
Zdraví Vás Ája, Oliver, Filip, Mini, Mendy a taky dva pejsci Eny a Nela.
Tak přece jenom si u nás Mendy našla domov, ze začátku jsme měli obavy, jak se spolu snesou samotářské želvinky...ale díky svým klidným, nekonfliktním povahám to jde :-)...dokonce když jsou v dobrém rozmaru, tak to vypadá, že se spolu i hrají, sice je to honička z pokoje do pokoje a po schodech nahoru dolů, ale vycházejí spolu :-)
Připadají mi jak dvojčata se stejnou povahou, ven moc nemusí, ostatní kočky taky ne, ale psy snesou, na klín dojdou jen samy od sebe, kapsičky můžou jen stejné,...
Filip, jak vyrůstá je čím dál větší mazel, ale pořád je štíhlý a šlachovitý(manžel říká atlet). Oliver je domácí pecivál, chuť k jídlu ho nikdy neopustila a pečlivě si hlídá svůj dvorek. Ája, kterou máme nejdýl, je hlídač, velká kamarádka se psy a s Filipem se předhání, kdo donese víc myšek. Ale Mini je jednou trumfla, čekala s živou myškou, až otevřu dveře :-)
Ještě pofotíme a pošleme pár fotek...

17.12.2014
Dobrý den,
posílám fotky našich mazlů. Ale protože jich máme hodně, musím to poslat na dva maily:). Mendy, Miny, Oliver a Filip jsou od vás, ale přidala jsem i fotky i ostatních, kočky Áji a psů Eny a Nely. Všichni jsou teď pěkně vypasení na zimu, nemůžeme jim rozmluvit, že je to zbytečné, protože stejně budou doma a ne venku:). Přeji hezký večer.
Jarmila

29.12.2014
Hezký večer,
posílám pár dalších fotek s nově napadlým sněhem. Všichni z něj měli radost. Tedy kromě Miny a Mendy, ty mají na sníh jiný názor. Ája s Oliverem objevili kousek šanty trčící ze sněhu, ale Ája u něj byla dřív a nechtělo Oliho pustit ani na kousek, sedla na šantu a ani se nehnula. A v okýnku za Filipem nakukuje Oliver:)
Přeji pěkné svátky. Jarka

13.7.2015
Dnes smutná zpráva, Sečmo - Oliver byl uspán pro selhání ledvin.

20.7.2015
K této kočičí partě dnes přibyl Koudy, aby se pokusil zaplnit místo po Sečmovi. A protože je Koudy převeliký mazel, snad se mu to brzy podaří.

Nové zprávy po příjezdu Koudyho:

21.7.2015
Paní jarka volala, že  Koudy je zalezený pod postelí, velice se bojí, ale když ho vytáhne, tak přede a mazlí se. Dala mu tam vodu a jídlo, záchod a nechá ho prozatím tam, v klidu.

23.7.2015
Tak sláva, po třech dnech máme kocoura, který už není neviditelný, v noci ho asi někdo vyměnil :-) sice opatrně, ale viditelně chodí po domě a nechává se s rozkoší hladit a škrabkat, posnídal s babičkou buchtu s tvarohem a rozprostřel se před větřákem...a nebojí se chlapů! Konečně bude mít manžel svého mazlíka :-)

24.7.2015
Koudy se projevuje jako neuvěřitelný pohodář, pořád hledá objekt, o který se může otírat a kdo se s ním bude mazlit. Druhé kočky bere jako normální spolubydlící, na rozdíl od Mendy, která z něj málem vyletěla z kůže a strachy začala chrochtat :-D, Mini na něj jen mírně prskla, že co tady chceš a Filip, který nejdřív syčel, s ním za chvilku ležel na chodbě, půl metru od sebe, mrskali ocasama a sledovali, co ten druhý zamýšlí, mávátko ale honili spolu... pak šli spát každý jinam, tak snad budou kámoši. Ještě zbývá Ája, ale ta o pobyt doma nemá zájem. Koudy je zvědavec, už zjistil, kde vedou dveře ven...o víkendu snad už budou i fotky, zatím je pořád v pohybu a všechno je rozmazané :-)

27.7.2015
Hezký den,
posíláme první fotky Koudyho. Myslíme, že je spokojený, tváří se, jako by mu to tu odjakživa patřilo. Už se ani trochu nebojí, jenom jsme mu dnes ukázali fenku Nelu, tak to málem vyletěl z kůže :D Ale stejně reagoval i Oliver (Sečmo) a potom se psy byl nejlepší kamarád, chce to jen čas. Přejeme hezké odpoledne a jak bude více fotek, zase pošleme.
Jarka a Jarka ml.

31.7.2015
Ahoj v Hodoníně,
Koudy měl dnes náročný den. Musel asistovat u čištění akvária a moc se mu to líbilo. Skoro za rybičkami vlezl do vody, jak se nějakou snažil ulovit. V kuchyni byla potopa, Koudy mokrý, ale spokojený, je vidět, že kluk se vody nebojí. A aby toho nebylo málo, dnes se poprvé podíval ven, šli jsme všichni na dvůr a aby mu nebylo doma smutno, šel s námi. Největší strach jsme měli, co řekne na naše psy, ale v pohodě to zvládl, psi ho nezajímali, ani se nedivím, tolik nových věcí venku, tráva, kvítka, mouchy,.. Po návratu domů usnul v peřinách jako špalek.

1.8.2015
Koudy je naprosto úžasný kočičák :-).
Jen mně ten dareba shodil u akvária keramický květináč po mamce, už ho naštěstí lepím. Pořád u akvária sedí, sleduje rybičky a skáče na ně. Snad jednou nebude vytopený obývák.
Mendy, chudera, se bojí jít domů, musím ji pokaždé nalákat na misku s jídlem, naštěstí leží v chládku na schodech a tak se za ní chodím pomazlit, jak se ale stmívá, jde dom a nechám ji zavřenou v pokoji s mamkou, Koudy totiž v noci řádí.
Mini je dobrá, jen doma ji Koudy prohání, chce si s ní hrát. Ale musím říct, že Mini je čím dál víc odvážnější, už neprchá před Filipem a Ájou, dokonce je někdy honí i ona, k mojí lítosti z ní je skoro venkovní kočka, naštěstí se chodí pomazlit, ono je venku přece jenom líp.
Filip bere Koudyho rozumně, zatím si spolu nehrají, ale snášejí se, Koudymu se prozatím zdá zajímavější venku všechno prozkoumávat, jak se s někým hrát. Pořád se mi zdál Filip takový nedospělý a když ho teď porovnávám s Koudym, je to už opravdu krásný dospělý kočičák.
Ája je má všechny "na háku", je služebně nejstarší :-), radši nám pořád nosí myši, k velké radosti Nely, naší psí popelnici, která slupne všechno, na co dojde.
Psi jsou pro něho nedůležití tvorové a tak je ignoruje.

18.8.2015
... posílám pár řádků, jak se má Koudy. I když je u nás teprve necelé tři týdny, zdá se, že tu je odjakživa. Tak bezproblémově sem zapadl, až je to k neuvěření. Kočky i psy bere bez námitek, venku je ve svém živlu a má velice rád vodu. Vleze do každé misky a každého kýblu, zalívat bez něho je nemyslitelné, kde stříká voda, to je jeho. Ne že by vlezl zrovna pod sprchu, ale pokropení mu nevadí. Je problém ho dostat domů, jak je večer, Koudy mizí...ale žádný strach, nikdy není daleko. Zjistila jsem, že rád spává na dřevách v kotelně, na Oliverových místech, chytrolín, tam bylo přes ty vedra nejchladněji :-).
Dokonce nám už občas donese myšku! Sleduje ostatní kočky a velice rychle se učí, jak jednou vidí co dělají nebo kam jdou, vím, že to provede taky. S honěním v zahradě a šplháním po stromech si s Filipem konkurují, zatím k sobě láskou nezahořeli, vyčkávají, ale kde je jeden, tam se potuluje i druhý :-)
Je taky hrozný umazlenec, běhá za námi jak pejsek, když se mu zdá, že je venku dlouho sám, mňouká u dveří a že se to nedá přeslechnout! To jsem si myslela, že umí jenom kňourat! Taky je velice ukecaný, pořád si něco mrnčí, jak něco řeknu, nezůstane potichu a jednou mně vnuk řekl, prý babi, ty si s těma kočkama vykládáš, poslouchal totiž mě a Mini, ta taky ráda hodí řeč :-).
Už je noc, půjdu zkontrolovat před spaním naši drobotinu, snad Koudyho najdu, seděl venku a sledoval jak prší...no přece se nepůjde dom nudit :-)
Mějte se v Hodoníně moc hezky
Ahoj Jarmila

18.5.2016
Dnes mám moc smutnou zprávu, Mendy srazilo na silnici auto :-(.
Nechápu, proč tam byla, teď už máme kolem domu zeď a na silnici nikdy nechodila, moc se bála. Byly jsme spolu na zahrádce, pak jsem šla domů, ona taky, ale u dveří se rozmyslela a vrátila se ven..., proč jsem ji nevzala sebou! Je mně strašně smutno, žila u nás jen necelé dva roky, ale mně to připadalo, že je tady léta. Byla to moc hodná kočička, čekávala až si sednu a došla se mazlit... hledím na prázdný pelíšek a brečím jak malá holka...
Jarka
Jsme moc smutní a je nám to líto. Mendy pobyt v útulku nesnášela a tady měla šťastný domov. Děkujeme.

18.9.2016
Zdravím,
posílám pár fotek Popelky a kotěte, které k nám asi spadlo z nebe... prostě jednoho dne sedělo u brány. Myslela jsem si, že znám původní majitele, ale ti měli kocourka a toto je kočička. No jo, původní jméno Pirát je sice na kluka, ale ona je tak nebojácná a odvážná, že k ní krásně sedne.
A Popelka si kotě adoptovala... stará se o něj, olizuje ho, spí s ním, dokonce čeká, až se nabaští a pak si jde vzít ona. Tak nevím, z čeho se tak pěkně zakulacuje :-) je moc hodná, ostatních koček se snaží nevšímat, ale Koudy ji občas prožene. Pokud nespí v obýváku na gauči, šmejdí po venku... nejradši v noci a nikdy nechybí když dělám v zahradě, ne že by chtěla pomáhat, ona mě jen kontroluje a taky ví, že když jsem nablízku, ostatní ji nechávají v klidu... při každé příležitosti jí totiž očichávají její miniocásek... oni mají jen obyčejný, dlouhý :-). Večerní fotky moc dobré nejsou, ony se taky černé kočky za tmy špatně fotí :-)  Jarmila a spol.

20.1.2017
Doufám, že se v těchto mrazech máte všichni dobře,
u nás jsou všichni schovaní v teple, moc se jim nechce chodit ven. Jen Koudy prohání po zahradě ptáčky, asi se potřebuje vyřádit, je největší a tak všechny prohání a komanduje :-). Jeho divoké hrátky vyhovují našim psům, dokonce před ním i někdy utíkají. Filip se mu radši klidí z cesty, Áju musím bránit, Mini se mu vyhýbá a Popelka radši ani nejde ven. Jenom nejmenší Pirát z něho nemá ani trochu respekt :-). Mazlení a chování toho darebu ale neopustilo, jen je čím dál těžší a krapet se pronese :-).
Chodí se k nám nakrmit černý tulák, před pár dny začal i kulhat, už jsem chtěla volat o radu, ale dnes už je to lepší, jen mu chudákovi musím dát žrádlo dovnitř, jinak ho Koudy zahání a to je pro Čerta trest, jakmile se za ním zavřou dveře, začne strašně žalostně mňoukat a chce ven... myslím, že není kastrovaný, ale je to problém ho někde zavřít, já se těžko někde dostanu, tak musím popřemýšlet, jak to s ním vymyslet...
Mějte se hezky :-) Jarmila

Další zprávy po příjezdu Elenky:

12.4.2017
Hezký večer do Hodonína,
tak dnes k nám přicestovala Elenka. Zatím se moc bojí, opatrně jsem ji po pár hodinách vytáhla z přepravky a trochu pomazlila, zatím nereaguje, ale to se časem zlepší, u nás jí nikdo neublíží. Nový přírustek byl pro manžela překvapení, měla jsem ji v náručí a představila se slovy, já ji musela vzít... on se jenom pousmál.
Máme totiž velice nešťastnou Popelku, její adoptovaný Pirát, ani kamarádka Terezka už nejsou mezi námi a ona to velice těžko nesla. Čekávala u dveří, nahlížela ven... byl na ni smutný pohled... druhých koček se bojí, venku ji prohání Koudy. Je moc hodná, ráda si hraje a věřím, že si s Elenkou spolu sednou. Tak držte Elence palce, aby si brzo zvykla...
 

15.4.2017
Ahoj v Hodoníně,
Elenka si docela hezky zvyká, už opouští svoje úkryty a je velice zvědavá. Můžu k ní natáhnout ruku, kterou očichá, ale pohladit mi nedovolí. Taky mě nechá sedět vedle své oblíbené koulodráhy, když si hraje a pobíhá za udičkou. Zkoumá celý dům, je rychlá jak blesk, když se jí něco nezdá, prchá se schovat. Záchod používá bez problémů a v jídle si nevybírá, sem tam si kapsičku dá, ale maso je maso :-). Jen pořád na všechny výhružně syčí, Popelka by ji přijala, ale Elenka zatím nechce, ještě se dost bojí...snad si časem zvyknou.
Mějte se moc hezky
Jarmila

19.4.2017
Všechny Vás moc zdravíme,
Elenka si zvyká ohromnou rychlostí, vrčení a syčení přestalo, asi zjistila, že je zbytečné :-). S Popelkou si zatím ještě nehraje, ale kde je jedna, tam najdu i druhou...sice si nevisí kolem krku, ale známky kamarádství už vidím :-)
A já mám nového pejska :-) Elenka se mnou všude chodí, sleduje co dělám, otírá se o nohy a jak ji poškrabkám po hřbetě, hodí sebou na zem a mazlí se...chovací moc není, tak musím na zem taky :-). Jen nesmí nikdo dojít domů, to se schová a vykukuje zpoza rožku. Velikonoce strávila pod gaučem, ani nevím pod kterým, byla jak duch, návštěvy moc nemusí.
Největší radost mám z Popelky, už tak nesmutní a nečeká u dveří, Elenka ji dovedla na jiné myšlenky :-)
Děkuju Jarmila

5.5.2017
Elenka si krásně zvyká, už se schovává jen před návštěvami. S Popelkou se honí po celém baráku, sedávají spolu v okně a sledují venku cvrkot :-) Taky si moc oblíbila tuláka Čerta, jak se dojde nakrmit, nehne se od něho na krok. Snažím se ji vyfotit, ale mám jen jednu fotku z okna, ona buď spí ve skříni nebo se honí s Popelkou, na můj foťák je moc rychlá :-)
Hezký víkend
Jarmila

4.6.2017
Hezký večer do Hodonína :-)
Posílám nové zprávy o Elence.
Je to šelma a velice divoká, rychlostí blesku šplhá po sítích v oknech, které úspěšně ničí :-) Chodí se pomazlit, už si zvyká i na chování, ale jak zjistí, že mám v ruce foťák nebo mobil, mizí z dosahu. A co je nejdůležitější, byla s Popelkou už dvakrát venku :-). Popelka sice radši chodí před dům, kde má klid od ostatních, ale vysvětlila jsem jí, že musí dělat dozor Elence a že se půjde na dvůr. A ona tak hrozně moc chce jít ven, že neprotestovala. Měla štěstí, bylo vedro a všechny kočky, hlavně Koudy, spali někde v chládku, tak šla nejkratší cestou na dvůr. Ale Elenka ne, po té, co jsem jí ukázala kočičí cestu kotelnou, tak se začala teprve osmělovat. Asi půl hodiny váhala, jestli vyjít okýnkem nebo ne (přece jenom to chce odvahu, vyjít z tmavého bezpečí do otevřeného světa), ale dala to :-) Očichávala každou travičku, kamínek, kvítko, dokonce i hovínko...Popelka na ni občas nahlídla, ale pak odešla zkontrolovat zahradu, ale to hrozné horko, tak se za chvilku vrátila a jak se potkaly s Elenkou, daly si pusu, olízly se a zase zkoumaly...po dvou hodinách jsem Elenku zavolala, hned za mnou došla a šly jsme domů. Ještě jsme musely překonat psy, s Nelou nebyl problém, Elenka ji očichala a dobré, ale poděska Eliška tak bláznila z nové kočky, že jsem přes ni Elenku radši přenesla. Doma zalehla pod stůl a naprosto vyčerpaná z nových zážitků usnula :-).
Takže budeme chodit jenom na dvůr a do zahrady, tam není nebezpečí jedoucích aut. Mějte se moc hezky
Jarmila

16.6.2017
Ahoj, všechny Vás moc zdravíme :-)
Elenka s Popelkou už chodí každý den ven, Popelka se částečně vzdala ležení před domem a hlídá na dvoře a v zahradě Elenku. Ta je ale někdy neuhlídatelná, řádí jak černá ruka a snaha ji venku chytit a pohladit je marná. Někdy spolu v objetí usnou v trávě, je na ně krásný pohled. Dokonce jsou venku i v noci, před dům nejdou, ale zahrada je jejich :-), večer se černá kočka nedá najít, pokud sama nechce. Mám sice každý večer strach, ale holky jsou moc šikovné, samy zjistily, že dvůr je bezpečí.
Co mě nejvíc těší je, že Koudy už tak nehoní Popelku, sice někdy choutky jsou, ale stačí ho pomazlit a dojde na jiné myšlenky. Zrovna tak i Filip, zůstal stejný mazel, jak když k nám přišel, je schopný skočit ze země kolem krku a přitisknout se k obličeji...ale hodně líňá, mám pusu pak samý chlup :-).
Jen Mini se to moc nelíbí, nejradši by byla jedináček, ráda se schová tam, kde o ní vím a dojdu ji mazlit a když zjistí vedle konkurenci, strašně se vzteká. Má to marné, při takovém prostoru tu přece nemůže být přece sama, že jo ? :-)
Naše služebně nejstarší Ája má jedenáct roků, je to moudrá dáma, kéž by si z ní ostatní braly příklad!
Tulák Čert se už definitivně rozhodl, že u nás je doma :-), celé dny prospí na gauči, dokonce někdy v noci zjistí, že tady je bezpečno a stráví noc tady. Jsem ráda, že se líbí Elence, ta kolem něho pořád krouží, otírá se o něho a někdy ho i olízne. S Popelkou je taky velký kamarád, chodí spolu ven. Dnes konečně prší a všichni spí tvrdě v obýváku, kde ale v noci řádili? :-)
Jarmila

14.7.2017
Naše, bývalé vaše :-) zlatíčka jsou v pohodě, Elenka si krásně zvykla, nechodí na ulici, jen do zahrady, nechává se chovat a je pořád opečovávaná od Popelky, která už docela zapadla mezi ostatní, Koudy se trochu zklidnil, už blbne jen občas... prostě pohoda :-)... a krouží tu další dva (asi) kocouři, moc plaší na to, aby se o nich dalo zjistit něco víc, jeden má obojek, ale jestli někomu patří, tak se o něho nestarají, stravuje se u nás.
Mějte se moc hezky
Jarmila a spol.

Další zprávy po příjezdu Jitušky:

15.9.2018
Hezký večer všem kočenám v útulku,
Jituška je ohromný mazel, mám ji omotanou kolem noh, napapanou a předoucí :-). Sice ještě ve střehu, ale na zavolání ke mně dojde. Jsme v pořádku, pan domácí nás nevyhodil, vypadá to, že prostě hodil flintu do žita a vzal naši kočičí kolonii jako součást života :-). S ostatními se Jituška ještě neměla možnost seznámit, došli na večeři a zase hurá ven, ona byla mezitím nahoře v patře pod lůžkem, ale to časem dojde.
Jarmila

25.9.2018
Všechny Vás moc pozdravujeme a posíláme pár fotek Jitušky.
Krom prvního dne, kdy byla asi půl hodiny vystrašená, je v pohodě. Žádné schovávačky, na zavolání dojde a strašně ráda se mazlí. S ostatníma kočkama problém nemá, ale ony s ní :-) Je mírně řečeno střelená a její hrátky stylem očichat a praštit packou, to se ani nedivím, se druhým moc nezamlouvají :-D. A tak se socializujeme..., hladit a hlídat při setkání našich šelem, snad se to podaří, než se půjde podívat ven za ostatníma. Chudáci psi už tak mají z koček respekt a vletět mezi ně dračice Jituška, asi by z boudy nevylezli :-). Zatím Jituš věčně leží na akváriu a sleduje rybičky, to jí zabere tolik času, že ostatní kočky bere na vědomí jen tak okrajově a tak mají čas si na ni zvykat. Sem tam má nějaký úlet, je z ní ještě znát kotě, ale jinak je zlatá a moc hodná :-)
Jarmila a spol.

25.11.2018
U nás se máme dobře, Jituš si krásně zvyká, je to ohromný mazel, někdy jsou její hrátky ještě trochu divočejší, ale ostatní si na ni už zvykly :-) Někdy ztratí svoji krásnou bílou barvu, to když se  vymetal komín a Jituš se vydala do kotelny na procházku, naštěstí se dovede dát rychle do pořádku :-D Jen Koudy, dareba, ji rád prohání.
Jarmila

22.5.2019
Dnes nemám dobré zprávy, opustil nás kocour Koudy. V poslední době trochu zhubnul, ale pořád běhal plný elánu a honil kočky. Později ztrácel chuť k jídlu, dřív to byl vysloveně venkovní kocour, který miloval zahradu a ležení na sluníčku, teď už chtěl být jen doma a chřadl. Domluvila jsem si na veterině odběry a vyšetření, ale noc před vyšetřením zemřel. Je mi to moc líto, byl to neohrožený kocour a velký mazel, po kterém zůstalo prázdné místo...
Jarmila P.

17.10.2019
Zdravíme,
posíláme fotky dobrodružné bílé Jíti, praštěné vymazlené Mini, ukecaného spáče Bobeše, elegantní Elenky a rošťáka Filípka. 

10.3.2020
Posílám Vám krásný pozdrav, bohužel dnes moc smutný.
Včera jsem musela nechat odejít Jitušku, bojovali jsme, ale proti nemoci jsme byli bezmocní. Zasloužila by si mnohem delší život, byla nesmírně otevřená všem, dovedla se rychle přizpůsobit a ničeho se nebála. Její bílý kožíšek svítil v zahradě už z dálky, s radostí chodila po těch nejvyšších hřebenech střech a její neohrožené hrátky se psi, kdy je tak fascinovala pohledem, až jim naháněla strach, byli úžasné ... Někdy se s radostí chovala jako potřeštěný blázen, z toho se proměnila v bílý, mazlivý, chundelatý obláček, schopný proležet hodiny na klíně ..., jsem ráda, že s námi mohla prožít svůj čas tak nezapomenutelná kočička ...
Všechny pozdravuje naše kočičí a psí společenství
Jarmila

Další zprávy po příjezdu Kitty a Gideona:

17.11.2022
Jsou to skoro už tři týdny, co k nám přišli Kitty s Gideonem.
Říkala jsem si, že ve dvou se to lépe táhne ... Zatím co Kitty stačilo pár dnů, aby se udomácnila a stal se z ní obrovský mazel, z Gideona, nyní Gioma, je neviditelný kocour. Asi dvakrát jsem ho zahlédla a víc mi nedovolil. Misku s masem sežere a to je tak všechno, co o něm víme. Ale nevzdáme to, vždyť i jeho ta schovávačka nemůže věčně bavit.

15.12.2022
Sláva, Giom se začíná ukazovat, ... sice mně dovolí být jen vedle v pokoji a když k němu jdu, tak uteče, ale už si lehl i na prostředek obýváku. :-) Kitty je zlatá, mazlí se, hraje si a baští, nakukuje ven, ale za dveře se bojí, počkáme na jaro.

23.12.2022
Tak máme za vydatné pomoci Kitty nazdobený stromeček a teď sedí pod ním a dělá, že je první dáreček, doufám, že stromek přežije noc, protože jak jsem zjistila, po nocích se s Giomem honí, tak ráno uvidím. Giom se ukazuje, ale nesmím jít za ním do pokoje, na moment se zastaví, hledí a pak prchá ... snad se do jara otrká. :-) Jinak vám přeji krásné a pohodové svátky. Jarmila

7.1.2023
Kitty dnes byla venku, dopoledne svítilo sluníčko, klepala jsem na dvoře ořechy a Kitty tak toužebně hleděla z okna ven ... tak jsem si pro ni došla :-) ukázala jsem jí kotelnu a kudy se chodí a v momentě byla venku ... Nevěděla co dřív, psi pro ni byli vzduch, všechno čichala, chutnala, zkoumala. Obešla dvůr, našla napůl uschlou šantu, co se v ní poválela, dala si další kolečko a další ...psi leželi na gauči, hlavy zdvihlé a hleděli, jak se kolem nich cosi bíločerné promenáduje :-D Pak se zatáhlo a šli jsme domů, ale ona nechtěla!!! Ještě že dojde na zavolání :-) doma se z ní stalo tornádo, lítala hore dole, chudák Gidy jenom hleděl co se děje, zapomněl se dokonce přede mnou i schovat :-D a pak se vrhla na misku masa. Doufám, že se už zklidní, jdu si udělat kafé, které si doufám v klidu vypiju a nebude přes mě běhat zblázněná Kitty.

5.2.2023
Konečně jsem si párkrát pohladila Gidyho!
Sice většinou utíká, ale někdy má slabou chvilku a vydrží :-) zdá se mně, že je dost vázaný na Kitty, hodně za ní chodí, jako by u ní měl nějakou jistotu. Večer se pravidelně odvážou a řádí jak urvaní z řetězu ... :-) Proletí celý barák po schodech nahoru, v obýváku proběhnou po gauči, někdy i po stěnách a zas trapem dolů, kde udělají kolečko a zas nahoru. Kitty chodí ven po chvilkách a když se vrátí, Gidy ji celou očichává.

8.2.2023
Stal se zázrak! Gidy se za mnou chodí mazlit ... ale mu to trvalo! :-)
Doufám, že u nás budou hodně dlouho a hodně spokojení. Gidy se navíc zhlídl v Bobešovi, který se našel v Kyjově na silnici jako malinké kotě. Je černý, asi tak 3x větší jak Gidy a velký pohodář. Je věčně venku, ale teď lezl nějak divně přes plot, momentálně trochu kulhá a tak hodně doma pospává. Jak ho Gidy vidí, jde si lehnout kousek od něho :-) ale pořád je pro něho nejdůležitější Kitty, dnes ráno se ani nemohla pořádně nažrat, pořád ji hubičkoval. :-)

Fotky ze společného domova všech zde.